Tohle jsou čtyři zbrusu nové písně od Razorblade po deseti letech. Tentokrát je sestava pětičlanná ( z čehož čtyři borci jsou původní členové) a Wouter už pouze zpívá (ale v insertu je napsanej i u kytary). K titulní písni vychází i videoklip, na který se můžete podívat zde https://www.youtube.com/watch?v=lGU1GD_5kQQ. Ze všech songů na desce je jen tahle jediná v angličtině. Ostatní songy jsou v nizozemštině Anti-Artistiek (Anti – umělci), Yuppies a Wij Zijn Terug? (Jsme zpět?). Deska je limitována 500 kousky (250 černých a 250 stříbrných) a CD pak 300 kousky. První dvě alba od Razorblade (Spreading Fear a Skinheads are Back) byla naprostá šupa a všechny v mém okolí to přet lety totálně rozsekalo. Tvrdost, hrubej zpěv a žádný kompromisy. Kapela postupně přidávala na melodiích, zkoušela zpívat i v němčině. V nových písní se obojí potkává...The Old Guard je hymná stárnoucích fotrů, který se ale ještě pořád uměj urvat a vyrazit s kámošema do města a zařádit a zavzpomínat na starý časy, ale i na ty, kteří už tu s námi nejsou. Dvojka Anti-Artistiek a trojka Yuppies jsou asi nejvíc v duchu těch prvnotních Razorblade, jak hudebně tak textově (jednoduchá tvrdá muzika nebo pohrdání yuppies). V téměř každém songu navíc uslyšíte fajn kytarový sólo (speciálně teda v prvním a posledním). Uvnitř je papír s fotkami z reunion koncertu a z nahrávání + texty na druhé straně. Deska vychází fyzicky 14. listopadu, takže, kdo má tuhle starou gardu rád, tak po tom koukněte, protože to stojí za to.

Thirteen Turn je nová anglicko/holandská kapela (hrají od roku 2023) a tohle je jejich debutové album, jehož název znamená něco jako “Jezdec na koze”, což jsou čarodějné postav z holandských pověstí. Taky se kvůli nim odehrálo pár honů na čarodějnice v 18. století. Kapela hraje v pěti, zpívá holaňdan Jilles a druhou kytaru hraje Rat, kterého znáte například z Close Shave, Wasted Life, Section 5 nebo s The Rough Cuts. Na albu najdete celkem 12 songů v angličtině a hrací čas je cca 38 minut. Hudebně to je ryychlejší a agresivnější, zpěv je víc křičený a dvě kytary jsou zde fakt slyšet hnedka od prvního songu Not Enough Punches, která je o tom, jak je lidstvo zamořeno závistí a všeobecně špatnými vlastnostmi a všechno by to chtělo zfackovat na hromadu, speciálně internetový škodiče až po poslední věc Ungodly Oath (což je jakési outro s recitativem). Kapela se ani nebojí singalongů (například Close the Door, Speed s naprosto parádní kytarou na začátku písně nebo The Streets Where I Belong). Jsou zde slyšet i dotyky HC (třeba Feed Me, kde se v refrénu kapela současně parádně přeřvává, ale i doplňuje nebo Last Rights ). Jinak kapela má super merch a jsou k dispozici trička se třemi různými motivy. K LP bude k dispozici papír s texty a z druhý strany velká fotka kapely + děkovačka. Album fyzicky vyjde 28. listopadu, ale předobjednat se dá už teď. Můžete si poslechnout ochutnávkový singl Wasn´t Born to Lose (https://www.youtube.com/watch?v=dKyQiEe2Uw4), podle kterého si můžete udělat obrázek, jak kapela zní. Za mě parádní, tvrdší věc, která se ale nebojí chytlavých melodií.

Ihle je kapela, která pochází z Magdeburku a jejíž členové se motají kolem Anti-Clockwise. Na kontě má jedno album, split EP s Anti-Clockwise a tohle zbrusu nové EP, které obsahuje 4 songy v němčině (které ale byly nahrány už v roce 2023). Deska s velkou dírou je limitována 300 kousky na černém vinylu a songy mají názvy Holodomor, Dawei, Dawei, Tach Angst (Ahoj strachu) a Das War´s. K desce je přiložen 78 (!!!!) stránkový fanzine, který obsahuje několik povídek z různých dob a míst 20. století a celou řadu fotek, které tématicky odpovídají songům (na které v něm najdete texty) a které mají společného jmenovatele a to je komunismus, socialismus a celej ten jejich zasranej ráj na zemi, kde je všechno všech a který všichni ve východní Evropě zažili na vlastní kůži. K povídce jsou následně dokresleny historické skutečnosti. První song začíná skutečně mrazivě a mrazivý hudebně i textově taky je, protože pojednává o Stalinově cíleném hladomoru na Ukrajině , má vynikající refrén, kterej říká, že jsme “v době, kdy stranická knížka je víc, než Vaše matka”. Druhej song Dawei, dawei (nebo taky Einen Augenblick frei – Na okamžik volný) vypovídá o revoltách proti těm zkurvencům, které probíhali v roce 52 ve Východním Německu, v roce 56 v Budapešti a v roce 68 v Praze. Tach Angst a Das War´s (písně do sebe plynule přejdou) je pak o každodenním strachu, že Vás každý může udat za sebemenší maličkost a o tajné policii, která Vás sleduje na každém kroku. Hudebně je to střední tempo, kde nechybí kytarové vyhrávky a celé to zní naprosto skvěle, byť se to neposlouchá zrovna lehko a není to muzika u které byste si zrovna oddychli, ale to je přesně myslím to, čeho chtěla kapela dosáhnout – toho abyste začali MYSLET, takže vy všichni zasraný komouši a hlavně vy, co je podprujete se svorně chyťte za ruce a táhněte už konečně do prdele! Na druhé straně obalu najdete fotky členů a krátkou děkovačku kámošům. Vynikající věc od skromné kapely, která má co říct. Bomba.

13 let po posledním počinu týhle australský senzace vychází jejich materiál z nahrávací sešlosti, která se uskutečnila během roku 2000. Album vychází na LP (250 černých a 250 v barvě kosti), ale i na CD (300 kousků). Celkem zde najdete osm písniček. Kapela mě kdysi rozsekala svým zvukem, který díky dvěma kytarám kombinuje prvky (nejen) australské rnr školy se slajdovou kytarou a agresivní, nitrem hnaný streetrock. Bevvyn ďábelsky ovládá sólovou kytarou a pořádnou vyhrávku do Vás nacpe v každém songu (namádkou šílená vyhrávka na začátku Golden Age, druhá polovina titulního songu Watch it Burn nebo Don´t Stop). Kapela to do vás napere hnedka od prvního tónu prvního songu Burning the Candle, přes vály jako Don´t Stop, Making Enemies, Show me the Rope, Feel the Darkness, zmiňováný Golden Age, A Thousand Cuts a poslední Watch it Burn. Těžko se hledá song, který by nějak vyčníval nad ostatními, ale určitě Feel the Darkness je naprosto parádní nebo poslední Watch it Burn, která má asi nejmelodičtější refrén z alba. Pokud si vzpomenete na jejich poslední album Know the Code, tak tam je jeden refrén “Angry young men play dirty old music” a to na kapelu sedí jako prdel na hrnec. Uvnitř najdete texty, fotky a děkovačku. Za obal a celou grafiku je pravděpodobně zodpovědný zpěvák Alex, kterej je tatér. Pokud máter rádi alba předtím, a já věřím, že ano, tak tohle je naprostá nutnost. Akorát nevím, jak to má kapela hozený, jestli je to jen vzpomínka, na ztracenou nahrávku nebo jestli do toho začně znovu bušit na plno.

Maloio je portugalská kapela, kde působí vokalista Miguel, kterýho můžete znát z legendárních Mata Ratos. Na Lp, které vyšlo na Combate Brutal (100 se střibrným obalem a 100 s bílým) naleznete celkem 13 songů. V minulý recenzi jsem chválil Lazy Class, že zpívaj ve třech jazycích, ale to jsem ještě neznal Maloio. Ty mají songy ve francouzštině, portugalštině, španělštině, italštině, němčině, angličtině a japonštině! Hustý. Pět songů (Alateia - Balíček, Tous les Morts – Všichni mrtví, Guadalupe, Horizonte Alobadado a Der Tod Klopft an die Tür - Smrt klepe na dveře) vyšlo před dvěma lety na kazetě s názvem Animae vivae et frigidae corde, Anima mortua et calidum cor (Živá duše se studeným srdcem, mrtvá duše s horkým srdcem). Kapela hraje v pěti s holkou na base a občas používá i synťák (třeba v O Sangue na tua Saliva – Krev ve vašich slinách, Where Have all the Dead Boys Gone nebo Time is Nobody´s Side – Čas není na ničí straně). Hudebně se to liší song od songu, třeba německy zpívaný Der Tod Klopft an die Tür, je klasická sypačka nebo francouzsky zpívaný/křičený song Tous Les Morts skutečně evokuje zvuk francouzských Oi! kapel. Hudebně je to celý takový temný, syrový a ponurý, ale občas se objeví kytarová vyhrávka (Os perdedores ganham sempre – Loseři vždy vyhrají) nebo Overodse de Paraíso (Předávkování rájem). Moc fajn je třeba jejich mateřštinou zpívaný song Alateia pak pomalejší Horizonte Alobadado (Nakolněný horizont) nebo O Sangue na tua Saliva. Grafika je hororová a texty s děkovačkou najdete v bookletu ve tvaru rakve. Chvilku se do toho budete dostávat, ale nakonec tomu přijdete na chuť.