Kapela Unite Against Society si sama vydává 4. album a to jak digitálně, tak i jako vinyl

Na Demons Run Amok vychází debutové EP holandské kapely Bent out of Shape.

Tohle je ochutnávkové CD/maxi LP týhle holandsko-americký party před jejich plným albem Cernunnos (které se chystá na březen 2022) a obsahuje pět songů, z čehož Sacrifice najdete na nadcházejícím albu a další čtyři jsou jen na tomto nosiči. Songy jsou titulní akustická The Glorious Dead, Sacrifice, známá věc The Green Fields of France (akorát hozená do rockové verze alá Fist of Steel), In Memoriam a poslední je akustická verze jejich songu Into A New Dark Age. Kapela má novýho bubeníka, konrétně Sandera z kapely The Devil´s Blood. Z pěti songů jsou dvě (první a poslední) akustické a jsou to balady jak vyšité se zastřeným hlasem zpěváka Ericka, kterej zde fakt exceluje. V Sacrifice už uslyšíte jejich známý streetrockový/metalový rytmus, který je podtržený rytmem novýho bicmena a Wouterovým sólem na konci. Text songu napsal Richard ze Solstice, cože je britskej hevík. In Memoriam je jen mluvené slovo do hudby a je to pocta všem těm, kteří padli pro naši svobodu v bitvách. Opět skvělý gradující bicí. Jinak textvoě to má všechno společný jmenovatel a tím je válka a její dopady, ale také sebeobětování a hodnoty, které se v dnešní konzumní době moc nenosí. Za obal může opět Johan Prenger, kterej dělal i jejich předchozí desku a na obale je znázorněno pohřebiště v Regte Heide, které je datováno 2000 před naším letopočtem. Za mě vynikající neklišovitý počin ve všech směrech a perfektní ochutnávka před novým albem.

Plnohodnotné album tohodle portugalského projektu vychází po dvou letech od jejich debutového EP na jejich domácím labelu Combate Brutal. Celkem vyšlo 2x100 kopií (zlatý a černý obal) + 20 testpressů. Obal je variací na známou Goyovu kresbu Saturn požírající své děti, uvnitř pak najdete papír s texty a fotkami a obří plagát titulního obrázku. Celkem zde najdete 10 písní v rychlosti 45 ot/min v portugalštině rovnoměrně rozhozených na obě strany desky. Názvy songů jsou Duro (Tvrdý), Inimigo (Nepřítel), Lado a Lado (Bok po boku), Guerra nas Bancadas (Válka na tribunách), Ergan os Copos (Zvedňěte poháry), Tolerancia Zero (Nulová tolerance), Pisando Forte (Silný krok), Violencia, Nunca Foste (Nikdy nebyl) a Skinheads. Na Violencia je uděláno i video https://www.youtube.com/watch?v=PfxLNHxwbCM. Rattus obstarává vokály, kytaru a basu, Joao pak bicí. Mimo to v songu Lado a Lado, Pisando Forte a Nunca Foste uslyšíte saxofon (kterej měli i na jejich debutovém singu), což vám připomene buďto staré francouzské kapely nebo z novějších kusů třeba Insidious Skins. V posledním Skinheads jsou potom slyšet na začátku samply. Tím bych to připodobnil ještě k jejich krajanům Gume (kde Rattus taky působí) a Nucleo Duro díky jejich temnějšímu zvuku. Většinou je to spíše pomalejší střední tempo s recitovanějším zpěvem (rychlejší je asi jen song Inimigo), ale se silnámi vokály a výraznou basovou kytarou a dunivejma bicíma, který nestojej jen na kopáku a virblu. Texty jsou poměrně zřejmé z názvů písní – klasická pouliční skins témata. Za mě určitě parádní výše zmíněné songy ze ságem. Tohle je naprostá paráda pro všechny hudební fajnšmekry a sběratele!