Kapela Unite Against Society si sama vydává 4. album a to jak digitálně, tak i jako vinyl

Na Demons Run Amok vychází debutové EP holandské kapely Bent out of Shape.

Novej kousek od týhle legendární holandský HC party se jmenuje Angry God a kdo jinej by ho měl vydat, než Rebellion. Na albu spolupracovala celá řada lidí motající se kolem HC scény, třeba Oeds (Devils Blood) napsal titulní instrumentální song, v songu Empty Shell a Black Hole uslyšíte Merijna (Young Ones, Sparrow Falls) a Ericka (LBTS, Strongarm ant the Bullies) a album zvučil a smíchal originální bicmen Igor. Album je venku opět jako LP (500 flekatých, 250 čistých a 250 černých) a taky jako CD s mocným bookletem a dohromady to má něco lehce pod 30 minut. Celkem je zde 12 věcí (v tom ta instrumentálka Angy God, která má na kapelu celkem nestandardní čas – cca 4 minuty a na začátku je to naprostá kakofonická šílenost a spíše než nasraného, připomíná boha šíleného). Nutno říct, že já nejsem uplně osoba, co by nějak extra poslouchala HC, ale pár kapel jsem slyšel :). Tohle je buďto v takovém tom houpavém HC rytmu (třeba právě song Empty Shell, Still in The Treneches nebo No Spiritual Surrender) a nebo je to neskutečnej sypec (Final Days, Call My Name). Naprosto parádní věc je těžkopádný song Rotten Souls (https://youtu.be/U3yyhlhHupY), kde to zní, jakoby tam byly snad ztrojené vokály a pro mě je to nejlepší song z alba. Tohle vám prostě nakope prdel.

Poslední z třech LP, které naposledy poslaly Ultima Thule do světa se jmenuje Tolkar (což se dá přeložit zhruba jako Interpreti) a najdete na něm devět věcí. Zase podle názvu se dá odvodit, že se bude jednat o přezpívané věci…konkrétně zde jsou písně od švédských muzikantů jako je Evert Taube, Ted Ström, Lena Philipsson, Björn Skifs a Alf Robertson, takže tu máme country věci, ale i rock nebo pop. Krom toho tu najdete i tradicionály, jako třeba poslední věc Hell Dig, Du Höga Nord, která je i na albu I Rikets Tjänst, ale tady je v akustické folkové/country verzi nebo třeba Allt Under Himlens Fäste a Biskop Thomas Frihetsvisa. Interpetace si myslím odpovídá originálu, třeba songy Vintersaga a Håll Mitt Hjärta jsou pomalé a táhlé, Balladen Om Briggen Blue Bird Av Hull nebo Calle Schewens Vals jsou naopak veselé a rychlejší věci. Obal je analogie k oběma dříve recenzovaným LP, akorát pozadí je tentokráte modré. Ze všech tří LP je toto nejpomalejší, co se týče tempa. Stejně tak, jako minule nechám bez hodnocení, protože se nejedná o jejich tvorbu.