Plnohodnotné album tohodle portugalského projektu vychází po dvou letech od jejich debutového EP na jejich domácím labelu Combate Brutal. Celkem vyšlo 2x100 kopií (zlatý a černý obal) + 20 testpressů. Obal je variací na známou Goyovu kresbu Saturn požírající své děti, uvnitř pak najdete papír s texty a fotkami a obří plagát titulního obrázku. Celkem zde najdete 10 písní v rychlosti 45 ot/min v portugalštině rovnoměrně rozhozených na obě strany desky. Názvy songů jsou Duro (Tvrdý), Inimigo (Nepřítel), Lado a Lado (Bok po boku), Guerra nas Bancadas (Válka na tribunách), Ergan os Copos (Zvedňěte poháry), Tolerancia Zero (Nulová tolerance), Pisando Forte (Silný krok), Violencia, Nunca Foste (Nikdy nebyl) a Skinheads. Na Violencia je uděláno i video https://www.youtube.com/watch?v=PfxLNHxwbCM. Rattus obstarává vokály, kytaru a basu, Joao pak bicí. Mimo to v songu Lado a Lado, Pisando Forte a Nunca Foste uslyšíte saxofon (kterej měli i na jejich debutovém singu), což vám připomene buďto staré francouzské kapely nebo z novějších kusů třeba Insidious Skins. V posledním Skinheads jsou potom slyšet na začátku samply. Tím bych to připodobnil ještě k jejich krajanům Gume (kde Rattus taky působí) a Nucleo Duro díky jejich temnějšímu zvuku. Většinou je to spíše pomalejší střední tempo s recitovanějším zpěvem (rychlejší je asi jen song Inimigo), ale se silnámi vokály a výraznou basovou kytarou a dunivejma bicíma, který nestojej jen na kopáku a virblu. Texty jsou poměrně zřejmé z názvů písní – klasická pouliční skins témata. Za mě určitě parádní výše zmíněné songy ze ságem. Tohle je naprostá paráda pro všechny hudební fajnšmekry a sběratele!

Druhej počin týhle podkrkonošský bandy vychází opět jejich vlastním nákladem, ale tentokrát jako digipack a najdete na něm sedm kousků (z čehož píseň Vztahová je zde ve dvou verzích). Názvy songů jsou Radikál (Radical), Vztahová (About Relationship), Vendeta, Liga (League), Neviňátko (Innocent) a Život je boj (Life is Fight). Kytara i basa jsou vyhrané obojí například ve Vztahové, kytara je pak super třeba v songu Liga), kdybych nevěděl, že zpívá Slut, tak bych to asi ani nepoznal a celé to připomíná první alba od Operačky. Naprosto parádní je Vendeta, která je věnovaná našemu bývalému premiérovi, pak se mi ještě líbí obě verze Vztahové a rychlejší Život je boj. Další songy se věnují například drogám (Neviňátko), opěvování sdružení Vlastencká liga, které se dalo zase trošku do pohybu (Liga), případně nadhledu a nepochopení (Radikál) nebo o životních peripetiích (Život je boj). Jinak booklet je hodně bohatej, texty tam jsou i v angličtině, což je super, fotky, kresby, obsáhlý děkovačky jednotlivých členů kapely, atd… Objednat se dá opět na ceskej_lev@centrum.cz. Super kluci, jen tak dál!

První full length téhlé finské kapely vychází na CD/LP a jeho název se dá přeložit jako Nový čas a celkem na něm najdete devět songů zpívaných finsky (včetně coveru I´ve Got Yout Number od Cock Sparrer s názvem Pidä varas) a hrací je čas dohromady cca 25 minut. Jinak CD verze vyjde v polovině července (jako digipack) a bude obsahovat bonus v podobě jejich EP, gatefold LP pak na konci roku. Názvy songů by se dali přeložit třeba jako Ulice zítřka, Oheň hoří, Zlý svět, Horizont, song věnovaný Rebellion festivalu nebo třeba Fair hra II (na jejich prvním EP byl první “díl” tohoto songu). Celý se to moc pěkně poslouchá a finština kapele sedí...parádní (a pro mě nejlepší z desky) je pomalejší druhý song Huomisen kadut (https://www.youtube.com/watch?v=Wl5CgM0RPVg), potom Rintamamiestalo s fajn akustickým začátkem se zkresleným hlasem. Najdete tu i klasickou sypačku Perjantaina illalla. Fajn věc.

Bostonská partička, která má za sebou hromadu vydaných vinylů, pustila do světa další Epko, tentokrát přes Lionheart Records. EP vyšlo ve čtyřech různých verzích (zelený a červený cover s vojákem – 110 a 125 kusů, 10 zlatých testpressů s vojákem a 325 kousků coveru s bunkrem). Celkem na desce najdete čtyři songy – Sparrow and Crow a It´s Never Enough na straně A – to jsou nové věci a potom předělaný East Meets West a cover od post punkových/ new wave XTC No Thugs in Our House na straně B. Hnedka první Sparrow and the Crow je naprosto v duchu předchozích věcí HatN a pojednává o pokrytectví, dvojka It´s Never Enough má skvělou kytaru, která je ve sloce trošku utopená, ale v refrénu jede naplno. Originální verzi East Meets West můžete znát z kompilačky We Breed Ugly, tohle je nová verze a vypráví o věčném střetu kultur a ke konci zazní perfektní sólo. Cover nedovedu zcela posoudit, protože neznám originál. Jinak k desce je papír s texty, malá kartička s infem o té příslušné verzi, kterou máte a nálepka. Tohle je naprostá paráda a každý kdo má rád Bostonské kapely podobného střihu, tak ať si tohle pořídí (teda jestli to někde ještě splaší).

Všechny informace, že by měl odpor skončit, jsou nepravdivé. Tak se jmenuje poslední Epko od švédských Sabotage, které obsahuje tři songy - Rock Mot Globalismen (Rock proti globalismu) a Gränsvakt (Pohraniční stráž) na straně A a pak Masspsykos (Davová psychóza) na straně B. Sestava se opět ustálila na třech členech, přičemž kytaru i basu nahrával Erik, ale naživo hrají pochopitelně ve čtyřech. Jinak desek vyšlo 300 kousků v černím plus pět testpressů. Songy na straně A mají každá skorem pět minut, ale rozhodně se u toho nebudete nudit. Rock Mot Globalisten je svižnější věc a její název napovídá, o čem je, dvojka Gränsvakt je snad ještě lepší (především kytara je tam fakt skvělá) a textově je o tom, jak pohraniční stráž nasazovala životy před ochraně vlasti a národa před nepřítelem. Poslední věc Masspsykos se dotýká témat, která způsobují masvou histerii (tady je zmíněna změna klimatu). Song je to opět ve středním tempu s parádní kombinací kytarového riffu a bicích na konci songu. Grafika je hodně podobná, jako na předchozích deskách – hlava gryfa, fotky kapely, uvnitř papír s krátkou děkovačkou a parádní texty, které hovoří k věcem, které serou řadu lidí. Rock mot globalismen, rock mot liberalismen! Výtečný.