Třetí album téhle ultramelodické bovver rock/mod beat partičky vychází na jejich domovském labelu a na albu najdete celkem osm songů. V kapele nově působí Ronny (The Reapers, Crown Court, Day Drinker) a Matt (Riot City Radio). Od prvního songu Don´t Stop the Beat je to přesně to, co čekáte…kovová rnr kytara s vyhrávkami, klávesy v pozadí a melodie, které Vás přinutí hýbnout zadkem. Podobně to pokračuje songy This Town, skvělou Black and Blue, kde je parádní kytara, pokračujeme přes Sinkhole a vynikající věc Genocide Baby!, kde je perfektní refrén, No Mess No Fuss (dá se poslechnout zde https://youtu.be/ckYeGDBbY60), kde je nějaký hostující zpěvák, nebo to alespoň tak zní, no posuďte sami z videa, dále je tu předposlední song Out of Our Way, kterej patří mezi nejlepší z alba a poslední Shadows of the Night, která desku perfektně uzavírá. V bookletu je celá řada kolorovaných fotografií a pár z nich nebylo ještě nikdy publikováno. Perfektní konzistentní věc. Rebellion prostě nevyadá špatnou věc.

Tohle je ochutnávkové CD/maxi LP týhle holandsko-americký party před jejich plným albem Cernunnos (které se chystá na březen 2022) a obsahuje pět songů, z čehož Sacrifice najdete na nadcházejícím albu a další čtyři jsou jen na tomto nosiči. Songy jsou titulní akustická The Glorious Dead, Sacrifice, známá věc The Green Fields of France (akorát hozená do rockové verze alá Fist of Steel), In Memoriam a poslední je akustická verze jejich songu Into A New Dark Age. Kapela má novýho bubeníka, konrétně Sandera z kapely The Devil´s Blood. Z pěti songů jsou dvě (první a poslední) akustické a jsou to balady jak vyšité se zastřeným hlasem zpěváka Ericka, kterej zde fakt exceluje. V Sacrifice už uslyšíte jejich známý streetrockový/metalový rytmus, který je podtržený rytmem novýho bicmena a Wouterovým sólem na konci. Text songu napsal Richard ze Solstice, cože je britskej hevík. In Memoriam je jen mluvené slovo do hudby a je to pocta všem těm, kteří padli pro naši svobodu v bitvách. Opět skvělý gradující bicí. Jinak textově to má všechno společný jmenovatel a tím je válka a její dopady, ale také sebeobětování a hodnoty, které se v dnešní konzumní době moc nenosí. Za obal může opět Johan Prenger, kterej dělal i jejich předchozí desku a na obale je znázorněno pohřebiště v Regte Heide, které je datováno 2000 před naším letopočtem. Za mě vynikající neklišovitý počin ve všech směrech a perfektní ochutnávka před novým albem.

Plnohodnotné album tohodle portugalského projektu vychází po dvou letech od jejich debutového EP na jejich domácím labelu Combate Brutal. Celkem vyšlo 2x100 kopií (zlatý a černý obal) + 20 testpressů. Obal je variací na známou Goyovu kresbu Saturn požírající své děti, uvnitř pak najdete papír s texty a fotkami a obří plagát titulního obrázku. Celkem zde najdete 10 písní v rychlosti 45 ot/min v portugalštině rovnoměrně rozhozených na obě strany desky. Názvy songů jsou Duro (Tvrdý), Inimigo (Nepřítel), Lado a Lado (Bok po boku), Guerra nas Bancadas (Válka na tribunách), Ergan os Copos (Zvedňěte poháry), Tolerancia Zero (Nulová tolerance), Pisando Forte (Silný krok), Violencia, Nunca Foste (Nikdy nebyl) a Skinheads. Na Violencia je uděláno i video https://www.youtube.com/watch?v=PfxLNHxwbCM. Rattus obstarává vokály, kytaru a basu, Joao pak bicí. Mimo to v songu Lado a Lado, Pisando Forte a Nunca Foste uslyšíte saxofon (kterej měli i na jejich debutovém singu), což vám připomene buďto staré francouzské kapely nebo z novějších kusů třeba Insidious Skins. V posledním Skinheads jsou potom slyšet na začátku samply. Tím bych to připodobnil ještě k jejich krajanům Gume (kde Rattus taky působí) a Nucleo Duro díky jejich temnějšímu zvuku. Většinou je to spíše pomalejší střední tempo s recitovanějším zpěvem (rychlejší je asi jen song Inimigo), ale se silnámi vokály a výraznou basovou kytarou a dunivejma bicíma, který nestojej jen na kopáku a virblu. Texty jsou poměrně zřejmé z názvů písní – klasická pouliční skins témata. Za mě určitě parádní výše zmíněné songy ze ságem. Tohle je naprostá paráda pro všechny hudební fajnšmekry a sběratele!

Druhej počin týhle podkrkonošský bandy vychází opět jejich vlastním nákladem, ale tentokrát jako digipack a najdete na něm sedm kousků (z čehož píseň Vztahová je zde ve dvou verzích). Názvy songů jsou Radikál (Radical), Vztahová (About Relationship), Vendeta, Liga (League), Neviňátko (Innocent) a Život je boj (Life is Fight). Kytara i basa jsou vyhrané obojí například ve Vztahové, kytara je pak super třeba v songu Liga), kdybych nevěděl, že zpívá Slut, tak bych to asi ani nepoznal a celé to připomíná první alba od Operačky. Naprosto parádní je Vendeta, která je věnovaná našemu bývalému premiérovi, pak se mi ještě líbí obě verze Vztahové a rychlejší Život je boj. Další songy se věnují například drogám (Neviňátko), opěvování sdružení Vlastencká liga, které se dalo zase trošku do pohybu (Liga), případně nadhledu a nepochopení (Radikál) nebo o životních peripetiích (Život je boj). Jinak booklet je hodně bohatej, texty tam jsou i v angličtině, což je super, fotky, kresby, obsáhlý děkovačky jednotlivých členů kapely, atd… Objednat se dá opět na ceskej_lev@centrum.cz. Super kluci, jen tak dál!

První full length téhlé finské kapely vychází na CD/LP a jeho název se dá přeložit jako Nový čas a celkem na něm najdete devět songů zpívaných finsky (včetně coveru I´ve Got Yout Number od Cock Sparrer s názvem Pidä varas) a hrací je čas dohromady cca 25 minut. Jinak CD verze vyjde v polovině července (jako digipack) a bude obsahovat bonus v podobě jejich EP, gatefold LP pak na konci roku. Názvy songů by se dali přeložit třeba jako Ulice zítřka, Oheň hoří, Zlý svět, Horizont, song věnovaný Rebellion festivalu nebo třeba Fair hra II (na jejich prvním EP byl první “díl” tohoto songu). Celý se to moc pěkně poslouchá a finština kapele sedí...parádní (a pro mě nejlepší z desky) je pomalejší druhý song Huomisen kadut (https://www.youtube.com/watch?v=Wl5CgM0RPVg), potom Rintamamiestalo s fajn akustickým začátkem se zkresleným hlasem. Najdete tu i klasickou sypačku Perjantaina illalla. Fajn věc.